14 středověkých mýtů, kterým věříte díky filmům – část I.

Středověk nás stále fascinuje, milujeme historické filmy s jejich atmosférou a rytířské příběhy. Co když jsou ale události, které jsme viděli ve filmu, nepravdivé?

Creative Commons:autor-Sebacalka-CC 4.0 International

Creative Commons:autor-Sebacalka-CC 4.0 International

Středověk nás fascinuje dodnes. Milujeme návštěvy hradů s jejich atmosférou. Mnozí z nás se vidí, jak popadnou žejdlík medoviny, k tomu velký kus masa a zazpívají si oplzlé písničky. Život v tomto 1 000 letém období je často ukazován ve filmech s hrdinnými eposy, komediemi, muzikály nebo s čímkoli, co lze nazvat „rytířským příběhem“. Ale spousta událostí, které jste ve filmu viděli, včetně ctnostných rytířů, špinavých negramotných rolníků a obecné bídy, jsou často docela pokřivené stereotypy. Jistě, někteří rytíři byli pravděpodobně cnostní a spousta lidí byla (a je i dnes) špinavá nebo zapáchající, ale v tomto fascinujícím časovém období je mnohem více nuancí, než byste si mysleli…

Mýtus č.1 – Bitvy byly epické se spoustou stejných uniforem a skvělými projevy předem

Tyto druhy bojových scén se ve filmech objevují často. Od Statečného srdce po Pána prstenů. Proč? Protože shodné uniformy jsou vizuálně přitažlivé, divák vnímá velikost vojska a nemusí přemýšlet, kdo je kdo. A tyto epické projevy jsem přeci zábavné a vzrušující. Bohužel ale nejsou realistické… Za prvé, opravdu si myslíte, že jednoho křičícího chlapa by bylo slyšet až v zadních řadách vojáků? Asi ne.

Paramount Pictures

Skutečný Williiam Wallace měl v rozhodující bitvě u Falkirku asi 6000 vojáků. Představte si, že byste za zvuků několika stovek neklidných koní měli oslovit menší fotbalové hřiště včetně ochozů plných diváků – ovšem bez mikrofonu… asi byste se ukřičeli. Také se ve filmech nedozvíte, že bitvy a obléhání trvaly dlouho a byly zřídka rozhodnuty jedním útočným výpadem. Ale co, vždyť filmy přeci trvají maximálně 2 hodiny…

Ostatně film Statečné srdce je plný historických nepřesností, včetně jeho hlavního vizuálu. Gibsonův hrdina William Wallace, který žil na konci 13. století, například nosí kilt. Ovšem ten ve Skotsku nebyl oblíbeným oděvem až do 17. století. Také malování obličeje barvami vůbec neodpovídá dobovým zvyklostem.

dobová rytina – William Wallace

Mýtus č.2 – Středověk bylo období dlouhé asi sto let

Středověk neboli středověké období, trvalo opravdu velmi dlouhý čas. Asi 1 000 let od pádu Západořímské říše v 5. až 6 století do začátku období renesance nebo raného novověku v Itálii kolem roku 1500. To je opravdu dlouhé období, které lze rozdělit na raný, vrcholný a pozdní středověk s významným kulturním vývojem.

Mýtus č.3 – Středověk byl jen v Evropě a všichni lidé byli bílí

Filmy tematicky zasazené do období let 500 až 1 500 se v drtivé většině odehrávají v Evropě, jako by zbytek světa ani neexistoval. Ale samozřejmě se i jinde odehrávala spousta věcí. Toto časové období zahrnovalo třeba fascinující období Heian v Japonsku nebo islámský zlatý věk na Středním východě a v severní Africe. Bylo to také období, ve kterém existovala africká Malijská říše oplývající velikostí i bohatstvím nebo Benimská říše, které se staly jedním z nejbohatších království na světě.

malijský král Mansá Músa

Třeba malijský král Mansá Músa v letech 1324-1325 podnikl pouť do Mekky a s sebou vypravil stovky velbloudů naložených zlatem. Na své pouti pak rozdal tolik peněz a zlata, že po desetiletí zkolaboval středomořský trh se zlatem!

Mýtus č.4 – Lidé byli opravdu hloupí

Tak dobře, pravděpodobně byli… Ale lidská hloupost se neomezuje jen na tyto časy 😊 Středověk byl opravdu zasažen tím, že byl zaostalý, represivní a násilný. Ale na druhou stranu se během této doby v evropském i islámském světě rozběhly první vědecké snahy. Lidé studovali matematiku, astronomii, architekturu, literaturu a alchymii, která se později vyvinula v chemii. Během této doby bylo založeno mnoho evropských univerzit, z nichž některé existují dodnes. Mnoho lidí, včetně žen, bylo gramotných. Kláštery byly také centry učení, ale zaměřovaly se na liturgii a modlitbu.

Mýtus č.5 – Lidé žili jen do 30 let

Toto vlastně je i není pravda. Představa, že průměrná délka života byla jen 30 let, je opravdu zavádějící a nepřesná v tom, jak se průměrná délka života vypočítává. Ve skutečnosti se uvádí, že průměrná délka života byla asi 30 let, ale pamatujte, že to bylo zejména díky vysoké kojenecké a dětské úmrtnosti. Díky tomu vycházel tak nízký průměrný věk. Ovšem lidé, kteří přežili dětství, mohli často očekávat, že se dožijí 60 nebo dokonce 70 let. Tedy pokud nebyli povoláni třeba do křížové výpravy…

Mýtus č.6 – Hořící čarodějnice byla všeobecná zábava

Ženy (stejně jako muži) byly bohužel pronásledovány za čarodějnictví po celé Evropě a také v koloniální Americe. To mělo mělo za následek masovou hysterii a spoustu nesmyslných úmrtí, většinou starších žen. Ale během středověku se to nestalo. Tak známý a rozšířený „lov čarodějnic“ dosáhl svého vrcholu v 16. a 17. století. Ve středověku církev učila, že čarodějnice neexistují. Pokud byste to církvi navrhli, jen byste všechny rozčílili. Nejznámější rukopis Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice) bylo vydané katolickými inkvizičními úřady v letech 1485-86. Čarodějnická posedlost zrychlila a stala se masovým fenoménem až po roce 1500.

Malleus maleficarum, Köln 1520 – titulní strana

Mýtus č.7 – Církev vždy potlačovala vědu

Ve středověku nebyl rozdíl mezi náboženstvím a vědou tak velký, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Ve skutečnosti mnoho vědců a učenců té doby byli také mniši nebo věřící lidé. Zároveň lze říci, že pozdně středověký učenec zřídka zažil přímý nátlak církve a zejména v přírodních vědách mohl celkem svobodně následovat svůj rozum a pozorování, ať by ho směřovaly kamkoli. Kulturní rozdělení náboženství a vědy se událo později až v době osvícenství v 17. a 18. století, předtím se věda a náboženství považovaly za společnou až dokonce za stejnou věc.

Pokračujte na II. část článku: 14 středověkých mýtů, kterým věříte díky filmům – část 2

0
0

1 thought on “14 středověkých mýtů, kterým věříte díky filmům – část I.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.