Zprávy pro unavené. Sarkasmus jako služba.

Tak nám zase přistály na stole čerstvé volební průzkumy! A s nimi obvyklá vlna nadšení, zděšení i zmatení v závislosti na tom, které politické straně zrovna fandíte – nebo spíše „u ní trpíte“.

Zdá se, že se nám opět potvrdilo jedno staré pravidlo: volební preference jsou tekutější než zmrzlina na náměstí v teplém červencovém odpoledni (a ta je, vážení, hodně tekutá).
Pojďme si to rozebrat podrobněji. A nezapomeňte, čísla jsou jen čísla, ale názory... ty jsou nekonečné!
Lídři, kteří se drží zuby nehty (a průzkumů STEM):
• ANO (31,5%): Hnutí se drží na prvním místě. Jejich lídři program pro jistotu nezveřejňují, zato si spokojeně mručí nad procenty a tvrdí, že jde o projev důvěry voličů v jejich (ne)koncepční řízení státu.
o Paní Eva (55 let, účetní, volička ANO): „Jsem hrdá, že jsme tam kde jsme! To je jasný důkaz stability. Vždyť se podívejte, co dělá opozice, těm procenta klesají skoro až pod stůl! A Babiš, ten to aspoň umí říct všechno tak, že mu rozumím.“
• SPOLU (koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09) (19,4 %): Koalice si drží druhé místo, byť s lehkými otřesy. Kauzy sem, kauzy tam, voličská základna drží. Prý jim pomohlo, že na chvíli přestali mluvit o rozpočtu.
o Pan Pavel (60 let, živnostník, volič SPOLU): „Konečně nám to tam naskakuje! Půl procenta! To je obrovský posun! Asi to bylo tím naším novým heslem ‚Budoucnost je teď, jen ještě nevíme jaká, ale bude to drahé‘. Geniální. Aspoň že nemáme „Bureše“.“
• SPD (s podporou dalších stran – např. Trikolora, Svobodní, PRO) (12,8 %): Jejich podpora je jako horská dráha, ale teď se drží nahoře. Zdá se, že čím více se mluví o „ohrožení“ všeho českého, tím lépe se jim daří.
o Pan František (67 let, bývalý horník, volič SPD): „Mám je rád, posledně slibovali zlaté české ruce a teď mi slibují zlaté české důchody. Asi si budu muset najít brigádu v Německu. Aspoň že Okamura vždycky říká věci na rovinu, i když pak nikdo neví, co s tím.“
• STAN (12,2%): Starostové a nezávislí si drží stabilní (ale trochu nudnou) pozici. Zdá se, že jejich voliči oceňují, že se jim zatím nikdo nepodíval do všech skříní.
o Slečna Tereza (28 let, marketingová specialistka, volička STAN): „Já jsem vždycky věřila ve STAN. Jsou takoví... osvěžující. A i když mají jen dvanáct procent, tak vím, že to je kvalitních dvanáct. Ne jako těch třicet tamhle, co jsou jen tak nějaké procenta bez obsahu. Navíc ten Rakušan je takový roztomilý medvídek.“
• Piráti (s podporou Zelených) (8,1%): Po koalici se Zelenými se zdá, že se jim konečně podařilo trochu nadechnout. Možná je to díky tomu, že už se tolik nemluví o digitalizaci stavebního řízení, ale spíše o... well, o čem vlastně mluví Zelení?
o Paní Jitka (39 let, učitelka, volička Pirátů/Zelených): „Je to boj! Každý den chodím na Facebook a sdílím jejich příspěvky. Snad se to počítá. A teď, když máme i Zelené, tak to bude i o ekologii, ne?“
• Stačilo! (7,4%): Koalice vedená Kateřinou Konečnou se drží zuby nehty nad hranicí, nebo těsně pod ní. Jejich existence v průzkumech je jako horská dráha bez bezpečnostních pásů. Jeden měsíc se radují, druhý měsíc pláčou.
o Pan Miloš (62 let, bývalý dělník, volič Stačilo!): „No, já jim to přeju, ale už tomu moc nevěřím. Vždycky když se zdá, že to vyjde, tak se něco stane. Ale aspoň Konečná umí pořádně křičet na ty zlé korporace.“
A co strany „Na hraně“: Tikající bomby parlamentní demokracie (kolem 5% a méně):
• Motoristé sobě: Nováček, který se v průzkumech drží na dostřel Sněmovně. Jejich lídr Turek evidentně oslovuje lidi s láskou k benzínu a… no, a k čemu dál, to se ještě uvidí.
o Pan Radek (35 let, automechanik, volič Motoristů): „Jasně, že je volím! Konečně někdo, kdo rozumí tomu, že auto je auto a elektromobil je jen drahý nesmysl. A ten Turek, ten je aspoň borec, žádnej politik, co jen žvaní.“
Ostatní strany a hnutí se snaží se zaujmout, ale marně. Jejich lídři se modlí, aby je alespoň zmínili v průzkumech mezi "ostatními", a ne aby spadli do kategorie "statistická chyba".
Co si z toho vzít? Nic. Nebo všechno?
Co nám teda ty poslední volební průzkumy vlastně říkají?
Že nás čeká nějaké velké překvapení? Nebo že se máme připravit na totální nic? Že ani experti nevědí, co si o tom mají myslet?
Možná bychom měli konečně přestat panikařit nad čísly, která se mění rychleji než nálada politiků po volbách, a začít se zajímat o to, co nám vlastně nabízejí. Kromě slibů, které jsou tak prázdné, že by do nich mohli stříkat vodu a použít je jako bazén.
A až příště uvidíte další průzkum, nezapomeňte – je to jen momentka. Fotka nálady v jednom konkrétním dni, za počasí, které nikdo neobjednal, a za přítomnosti magického počtu černých koček a kamionů s reklamními billboardy, co právě projížděly kolem tazatelů.
Skutečný obrázek uvidíme až u volebních uren v říjnu. Nebo možná u toho billboardu. Kdo ví?
Do té doby si klidně užívejte nejistotu, sázejte s kamarády, kdo se do Sněmovny nakonec prodrtí. Anebo se prostě smějte. Protože smích je nejlepší obrana proti politické frašce, a my ho budeme potřebovat víc než kafe.