Zprávy pro unavené. Sarkasmus jako služba.

Praha – 1357 / 2024. Psal se rok 1357, když se císař Karel IV. rozhodl, že starý Juditin most už nestačí...

Původně chtěl jen opravit zábradlí a přidat sem tam nějaký ornament, ale pak se dozvěděl, že opravná zakázka vyšla dráž než nový most. A tak padlo rozhodnutí: "Uděláme nový. Levnější. A kvalitní!"

Slova, která známe i dnes. Stejně jako to, co následovalo.

Výběrové řízení: Otevřené, spravedlivé, dopředu rozhodnuté

Nejprve magistrát – tedy tehdy císařská kancelář – vypsal výběrové řízení na dodavatele. Do výběru se přihlásily tři cechy, čtyři stavitelé, dvě kartářky a jeden výrobce koblih s názvem "Mosty & Cukrovinky s.r.o."

Podmínky výběru byly jasné:

- zkušenosti s výstavbou minimálně jednoho svatostánku

- dodávka mostu do 8 let (což tehdy znamenalo „než umře půlka dělníků“)

- alespoň jedno doporučení od sv. Václava (nebo jeho PR týmu)

Karel IV. byl pokrokový, a tak chtěl, aby řízení bylo transparentní. Bohužel transparentnost tehdy znamenala, že se o všem rozhodovalo v místnosti plné kouře, kadidla a anonymních pytlů s groši.

Zakázka století za nejasných okolností

Vítězem se nakonec stal Petr Parléř, jehož návrh sice přesně neodpovídal zadání, ale zato měl krásnou prezentaci na pergamenu a přinesl radním dárkové koše s uzeným.

Nabídnutá cena: 1 000 zlatých. Finální cena: 4 000 zlatých + 17 dodatečných dodatků ke smlouvě + „nutné vícenáklady na astrologii“.

Kdo to podepsal? Prý omylem notář, který si myslel, že jde o objednávku oběda.

Vajíčková aféra

Během výstavby vyšlo najevo, že do malty bylo přidáno přes 10 000 vajec. Dnes bychom řekli „netradiční technologie“, tehdy se tomu říkalo „podezřelé výdaje na snídani“.

Nezávislý audit zjistil, že vejce pocházela výhradně z farem spravovaných bratrem Parléře. Snažil se to vysvětlit tím, že „jen ti slepičí dělníci chápou, jaká tíha mostu je na bedrech.“

Opozice v městské radě navrhla zřízení Vyšetřovací komise pro vaječnou transparentnost, ale po třech letech došla inkoustová náplň a zpráva nebyla nikdy dokončena.

Závěrečná kolaudace

Most byl dokončen. Stav trval 45 let. To je rychlejší než dostavba okruhu, ale pomalejší než čekání na tramvaj v Holešovicích.

Kolaudace se uskutečnila v roce 1402 za účasti městské rady, kejklíře a dvou daňových pobídek.

Závěr?

Dnes chodí po Karlově mostě miliony lidí ročně a málokdo tuší, že právě tento most se stal prvním dokumentovaným případem střetu zájmů, vícenákladů a nezávislého dozoru se slepičím alibi.

Ale na rozdíl od současných projektů: Karlův most stále stojí. A nespadl.

Možná je to tím, že tehdy nikdo neznal pojem „tendr podle pravidel“, ale zato všichni věděli, že když to Karel nařídí, tak se prostě staví – a basta.